Sdružení korespondenčního šachu v České republice

Kongres ICCF 2006 - 14.10.-20.10.2006

Drážďany, Německo

59. kongres ICCF uspořádala na počest 60. výročí svého založení německá federace korespondenčního šachu (BdF) ve dnech 14.10.-20.10.2006 v Drážďanech. To je prakticky za bukem, a proto narozdíl od předchozího kongresu, který se konal v argentinské Patagonii, nemá tentokrát příliš smysl popisovat průběh cesty naší delegace do místa konání. Žádné neplatné letenky, ztracené kufry ani jiné pikantérie se tentokrát nekonaly, jeli jsme autem a na smluvené benzínce jsme se našli. Pustím se tedy raději rovnou do reportáže z průběhu kongresových jednání.

Jako již tradičně kongres zahájilo několik řečníků. Nejprve všechny účastníky srdečně přivítal prezident pořádající BdF Dr. Fritz Baumbach, poté všem popřál příjemný pobyt ve městě právě slavícím 800 let své historie starosta Drážďan Winfried Lehmann a následně prezident německého šachového svazu Alfred Schlya informoval posluchače, že kongres ICCF je pro Drážďany jakousi pořadatelskou rozcvičkou před dalšími dvěma očekávanými významnými šachovými událostmi. Nejprve se zde v r. 2007 uskuteční ME jednotlivců, vyvrcholením pak jistě bude v r. 2008 šachová olympiáda. Kongres pak oficiálně zahájil nový prezident ICCF Med Samraoui, který se krátce zmínil o nejúspěšnějších představitelích německé šachové historie a připomněl, že se jedná již o 6. kongres ICCF konaný na německém území. Na závěr úvodního bloku byla účastníkům představena hymna ICCF , kterou zkomponoval známý běloruský korespondenční i praktický šachista Dmitry Lybin. O velmi zdařilou tečku se postarali členové místního mužského pěveckého sboru Sächsische Bergsteigerchor. Tito čilí staříci působili (tedy aspoň na mě) ve foyer jednacího sálu spíše dojmem zbloudilých rybářů či členů nějakého seniorského spolku na výletě, ale když přišla jejich chvíle, vysekli ze svých hrdel takové pěvecké kusy, až se hotel Ramada otřásal v základech.

Pak už se program jednání rozběhl podle pevně daného řádu, který je zakotven i ve stanovách ICCF a který sestává ze 4 poměrně náročných jednacích dnů následovaných volným dnem, zpravidla vyplněným krátkým výletem a nějakou šachovou akcí. Následující 6. den je vyhrazen závěrečnému ceremoniálu a zakončení kongresu.

V úvodu pracovního programu rezignoval na všechny své funkce dosavadní zástupce prezidenta, Američan Max Zavanelli. Kromě tohoto typicky americky patetického a jak jsem vyrozuměl i dosti nečekaného projevu za zmínku stojí ještě předem ohlášená rezignace dlouholetých obětavých funkcionářů Daniela Finkelsteina (Argentina) z postu komisaře titulových turnajů a Ragnara Wikmana (Finsko) z postu předsedy komise rozhodčích (oba z vážných zdravotních důvodů, které jim zabránily i v osobní účasti na kongresu). Novými členskými federacemi ICCF se staly Alžírsko a Ghana. Následně byla za dlouholetý přínos pro ICCF udělena tato čestná ocenění:

• na návrh čestného prezidenta ICCF Alana Borwella ze Skotska se stal čestným členem ICCF stávající prezident ICCF Med Samraoui, na návrh Výkonného výboru ICCF bylo čestné členství v ICCF uděleno Ivanu Bottlikovi z Maďarska (oba za více než 25 let souvislé práce pro ICCF)
• byli dekorováni noví mistři světa Ivar Bern z Norska a Christophe Léotard z Francie a nová mistryně světa Olga Sukhareva z Ruska
• rozhodčí turnaje Joachim Walther slavnostně vyhlásil výsledky vysoce prestižního turnaje pořádaného německým klubem Rochade 5171, jehož vítězem se stal tým České republiky
• za věrné služby ICCF byly uděleny medaile Bertl von Massow (zlaté za 15 let, stříbrné za 10 let nepřetržité práce pro ICCF), mezi třemi oceněnými stříbrnou medailí se nacházeli i 2 zástupci naší federace (oba za své působení na postu rozhodčího): Karel Glaser z Českých Budějovic a Zdeněk Nývlt z Brna.

Dalším, pro neekonomy poněkud nezáživným bodem programu bylo projednání finančních záležitostí. Je zřejmé, že 2 změny na postu finančního ředitele v posledních 2 letech způsobily významné zpomalení související agendy – dosud není finančně uzavřen ani rok 2004! Nicméně na základě konkrétních čísel bylo konstatováno, že finance ICCF jsou zdravé. A mohlo se přistoupit k obsazování uvolněných postů.

Po stažení kandidatury běloruského delegáta Dmitryje Lybina na uvolněný post zástupce prezidenta zůstali na všechna volná místa vždy po jednom kandidátovi. S výjimkou finančního ředitele, který se v nahromaděném kvantu restů musí přeci jen nejprve trošku rozkoukat (čas dostal do 1.1.2007), byli s okamžitým efektem zvoleni tito noví vrcholní funkcionáři ICCF:

• zástupce prezidenta a ředitel rozvoje: George Pyrich ze Skotska
• finanční ředitel: Hans-Jürgen Isigkeit z Německa

Program 1. jednacího dne byl zakončen velmi zajímavou prezentací na téma dalšího rozvoje webserveru ICCF, kterou společně provedli předseda rozvojové komise webserveru Alan Borwell ze Skotska, rating komisař Gerhard Binder z Německa a technický správce serveru Martin Bennedik, rovněž z Německa. Za zmínku určitě stojí, že výpočet ELO ICCF bude už v průběhu r. 2007 plně přesunut na server. Odpadne tak obrovské množství administrativní práce. Už dnes je webserver středem zájmu mnoha korespondenčních hráčů, kteří postupně přesouvají své herní aktivity právě sem a jak nasvědčuje i v současné době probíhající anketa mezi českými korespondenčními šachisty (v diskusním fóru na stránkách SKŠ v ČR), kdo jednou zkusil hru na serveru, už nechce hrát jinak. Budou-li realizovány i další záměry vývojové skupiny, máme se určitě všichni na co těšit! Kromě drobných vzhledových úprav se např. připravují zcela nové přizpůsobivé výsledkové tabulky a řada dalších vylepšení. Schválené významné navýšení rozpočtu na rozvoj webseveru by mělo být dostatečným stimulem, abychom se brzy dočkali nové verze systému...

Program 2. jednacího dne zahájil prezident ICCF prezentací několika návrhů, které jsou dílem jeho poradního orgánu, tzv. prezidentské rady. Probírána byla témata jako např. zavedení finančních cen v turnajích, finanční odměňování práce pro ICCF (ne na vše se totiž najdou dostatečně kvalifikovaní dobrovolníci...) , rozvoj nových technologií na webserveru (namátkou vybírám např. možnost zprovoznění chatu či videokonference) a další. Bylo ustaveno několik pracovních skupin, které dostaly za úkol probírané náměty rozpracovat do větší podrobnosti a doporučit příštímu kongresu další postup v jednotlivých záležitostech.

Poté následovala, jako obvykle na excelentní úrovni, prezentace kvalifikačního komisaře Erica Rucha z Francie. Na několika grafech bylo doloženo, že inflační tendence hodnoty mezinárodních titulů se podařilo zastavit. Přísnější pravidla pro udělování titulů zavedená na kongresu v portugalském Seixalu v r. 2002 evidentně splnila svůj účel.

Náročný den byl zakončen vystoupením Gerharda a Evelin Radoszticsových z Rakouska. Prvně jmenovaný z titulu komisaře pro pravidla navrhl několik drobných opatření pro hru na webserveru (např. úprava textu v automaticky rozesílaných urgencích), která byla přijata. Webmasterka webových stránek ICCF pak nastínila svoje plány týkající se rozvoje stránek a aktualizace údajů.

Ve večerních hodinách ještě proběhlo zasednutí představitelů evropské zóny. Za nejzajímavější informaci z tohoto jednání považuji konstatování neustále klesajícího zájmu o e-mailové turnaje, zatímco poštovní klasika vykazuje více méně setrvalý stav. V průběhu r. 2007 bychom se měli dočkat prvních evropských soutěží na webserveru ICCF. Ředitel zóny Gian-Maria Tani z Itálie také prezentoval zajímavou myšlenku: uspořádat turnaj národních družstev složených z hráčů, kteří nemohou na místo v národní reprezentaci pomýšlet ani v koutku duše. Omezující podmínkou účasti by mělo být ELO ICCF menší než 2000. Memoriál ponese jméno agilního německého organizátora korespondenčního šachového života Harro Otteho a zahájit by měl pravděpodobně ještě na jaře 2007.

Program 3. jednacího dne již tradičně zahajuje udílení titulů ICCF. Česká republika tentokrát nezaznamenala takovou úrodu jako o rok dříve v Argentině. Naši hráči získali:

• titul GM: Miloš Kratochvíl z Písku
• titul SIM: Ludvík Pospíšil z Hranic
• titul IM: Jiří Kolařík ze Semil

Za pozornost stojí, že tentokrát se dostavilo poměrně hodně hráčů, a to i relativně zdaleka, převzít svůj titul osobně. Zlatou olympijskou medaili si členové vítězného německého týmu dokonce přijeli převzít ve speciálně vyrobených tričkách – každý měl na svém tričku jednu ze svých rozhodujících pozic z olympijského turnaje.

Po této slavnostní a pravděpodobně nejradostnější pasáži se kongres vrátil ke své práci. Nejprve se řešilo určité zklamání nad nedostatečně fungujícím (nebo spíš nefungujícím) marketingem, v důsledku čehož byl odvolán stávající marketingový komisař Dr. Claudio Goncalves z Argentiny. Poté se přešlo na záležitosti stanov ICCF. Předchozí večer zasedla prezidentská rada, která revidovala své původní návrhy přednesené v předchozím dni prezidentem ICCF. Po určité diskusi bylo pozměněno složení výkonného výboru. K nejvýznamnějším novinkám patří:

• členem VV už nebude funkcionář zastávající sloučenou pozici zástupce prezidenta a ředitele rozvoje, namísto něj byl na důkaz vnímání klíčového významu marketingu ve VV vytvořen nový post marketingového ředitele
• rozdělení pozice ředitele pro členské záležitosti a služby do dvou samostatných funkcí z důvodu narůstajícího objemu práce – oba noví funkcionáři namísto jednoho původního zůstávají ve VV
• ředitelé jednotlivých zón se nově rovněž stali členy VV.

Ředitelé jednotlivých zón následně přednesli kongresu situační zprávy o aktuálním dění ve svých zónách. Zaujala mě především zpráva ředitele Afro-asijské zóny. Tamní situace do značné míry připomíná politickou kulturu v našich luzích a hájích. V rámci zóny proběhly volby, jejichž vítěz vyhrál o jediný hlas. A podle jeho tvrzení se se situací nesmířil jeho poražený sok, který mu prý nyní namísto očekávané pomoci hází klacky pod nohy při každé příležitosti...

Závěr 3. jednacího dne se nesl ve znamení návratu k finančním záležitostem. Byla ustavena skupina, která se pokusí dohnat ztracený čas a co nejrychleji připravit uzávěrky z let 2004 – 2006 tak, aby mohly být předány k auditu.

V pozdně večerních hodinách se konal tradiční bleskový turnaj. Poprvé v historii ICCF se nehrálo ve skupinách s postupem do finálového turnaje, ale všech 28 účastníků odehrálo společně jediný turnaj losovaný jinde běžným švýcarským systémem. Mně coby jednomu z favoritů turnaje se stala nehoda hned v úvodním kole, kdy jsem s pěšcem navíc zapomněl pokrýt napadenou figuru. Pak jsem ale zabral, po několika kolech dohnal své konkurenty a vzhledem k tomu, že se mi je podařilo všechny zdolat, jsem si nakonec mohl oddechnout a nabídnout v posledním kole remízu svému kubánskému spolubydlícímu. Avšak ten zachoval hrdost, a přestože jsem mu každou noc nakládal v blickách tak 16:4, remízu odmítl! Já už ale nechtěl více riskovat a hrubě po půlnoci jsem jej nakonec k opakování pozice donutil. Tím jsem si ziskem 9,5 b. z 11 zajistil čisté první místo. Pořadí na dalších místech: 2. Semrl (SLO) 8, 3.-5. Rabchonok, Lybin (oba BLR) a Söderberg (SWE) 7,5 atd.

Hlavní náplní posledního, 4. jednacího dne byla turnajová problematika. Nejprve se kongres, stejně jako v předchozích letech, pokusil vyřešit problém nazývaný dead man defence. Jedná se o známou situaci, kdy hráč stojící zcela na prohru začne konec partie všemožně (avšak legálně) oddalovat. Zejména se jedná o spotřebovávání nastřádaného času. Čilá diskuse skončila, stejně jako v předchozích letech, bez hmatatelného výsledku. Další zajímavý problém, který byl kongresu předložen k řešení, je „zácpa“ mezi kvalifikanty do finále MS. V současné době drží 43 hráčů celkem 48 kvalifikací, což je při produkci dalších a dalších kvalifikantů jistě neutěšený stav. Ani chrlení jednoho mistra světa za druhým (jen za rok od předchozího kongresu přibyli 2 noví!) není zdravé. A tak , po několika emotivních projevech a bouřlivé debatě, dospěl kongres k rozhodnutí uspořádat koncem r. 2007 likvidační finále. Kdo se jej nezúčastní, tomu bude sice kvalifikace ponechána, ale bude znehodnocena tak, že kterýkoliv nový finalista bude mít před starými kvalifikanty přednost. Ve skutečnosti se možná jedná o planý poplach, neboť podle zlých jazyků se značné množství kvalifikací týká hráčů, kteří již z nejrůznějších důvodů korespondenčního šachu zanechali. Údajně je téměř nadlidským úkolem sehnat do nově startovaného finále MS 15 účastníků... Nicméně rámcové rozhodnutí již bylo učiněno a nyní usilovně pracuje komise, která má za úkol dopilovat nejrůznější detaily, které mohou při organizaci příštího velkého finále nastat. Uvidíme, co z toho nakonec vzejde.

Po vyřešení potíží s přemnožením finalistů MS se kongres zabýval další obvyklou agendou, a sice schválením nových turnajů a další přehršlí interních i externích záležitostí. Za povšimnutí snad stojí jen debakl jednání s FIDE ohledně účasti týmu ICCF na olympiádě FIDE. Přestože pořadatelé z Turína potvrdili přihlášku ICCF, klan odpůrců tohoto historického sblížení a jistě zajímavé konfrontace obou šachových odvětví nakonec ve vedení FIDE zvítězil a doslova na poslední chvíli účast týmu ICCF zatrhl. Je zajímavé, že oficiálně udávaným argumentem je postoj MOV, který údajně kritizuje, že FIDE umožňuje na své olympiádě startovat družstvu tělesně postižených, čímž porušuje stanovy MOV (tělesně postižení totiž mají své vlastní olympijské hry). Cosi shnilého ve státě kalmyckém ale asi bude, neboť postižení opět hráli a ICCF nakonec ne. Závěr z projednávání této problematiky na půdě ICCF a poselství vůči FIDE je však jasné – ICCF nechce s FIDE rozpoutat žádnou zákopovou diplomatickou válku, nicméně bude nadále o účast na olympiádě FIDE ve smyslu hesla Gens una sumus usilovat.

Úplný závěr oficiálních kongresových jednání pak tradičně patří krátké prezentaci pořadatelů příštího kongresu ICCF. Ten další se bude konat ve španělském přímořském letovisku Benalmádena ve dnech 20.-26.10.2007.

Jako poctivý reportér musím ještě informovat, že ve večerních hodinách téhož dne dostal tým ICCF v přátelském zápase nakládačku (a to věru nebývá zvykem!) od místního Dynama v poměru 11,5-8,5 pro domácí. Náladu nám to ale nezkazilo, neboť nás následující den čekala projížďka po Labi do Saského Švýcarska. Dojem na mě zanechala zejména poblíž česko-německé hranice stojící nedobytná a údajně ani nikdy nedobytá pevnost Königstein, která tvoří jakýsi soběstačný mikroregionek vysoko na skále nad ohbím Labe.

Hromadně organizovaný vícedenní postkongresový výlet se tentokrát nekonal, němečtí pořadatelé to lakonicky odbyli konstatováním, že příležitostí je tolik, že si každý musí vybrat sám. A tak jsme si vybrali po svém – záhy po ukončení kongresu a všech kuloárních debat jsme se vydali zpět domů. Na shledanou za rok na Costa del Sol!

Ing. Petr Buchníček
delegát SKŠ v ČR